úterý 26. listopadu 2013

Česká republika v indexech (III.)

V prvním díle této série jsem zaměřil srovnání České republiky se světem v některých ekonomických ukazatelích. Ve druhém díle jsme srovnali se světem stav naší demokracii a stabilitu státu. Nyní si posvítíme na korupci.


Corruption Perceptions Index (Index vnímání korupce)

CPI je žebříček zemí, který měří korupci a je nejcitovanějším a nejrespektovanějším indikátorem v této oblasti. Od roku 1995 jej každoročně vydává Transparency International. Korupce je definována jako zneužití politické moci v soukromý prospěch. Jak již z názvu vypovídá, Index ani tak neměří skutečnou korupci, jako přesvědčení o tom, že korupce existuje, což značně limituje jeho vypovídací schopnost. Jeho metodika je však sofistikovanější než pouhé dotazníky na ulici a proto si alespoň určitou pozornost zaslouží. Do roku 2012 výsledky vycházely z relativního umístění v dílčích částech, což mělo za následek, že CPI nevypovídal mezi lety ani tak zlepšení či zhoršení situace v konkrétní zemi, ale spíše o relativní zlepšení či zhoršení situace vůči ostatním zemím. Větší vypovídací hodnotu má tedy srovnání mezi zeměmi v jednom roce než jedné země v rozdílných letech.

Zatímco v předchozích výsledcích vycházela Česká republika lépe než ostatní země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), nyní je tomu jinak. Polsko i Maďarsko v roce 2012 skórovaly lépe než Česko a zaostává za námi jen Slovensko. Ve srovnání mezi zeměmi Evropské unie se s Lotyšskem dělíme o 20. a 21. místo z 27. Přitom v HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme na lepším 16. místě. V kontextu celého světa jsme na 44.-47. místě ze 176 zemí. To naznačuje, že korupce je v Česku skutečný problém.


Ano, Česko je na tom hůře než Botswana (zdroj)

Global Corruption Barometr (Globální barometr korupce),

Výsledky GCP jsou získávány klasickou dotazníkovou metodou a vypovídají o přesvědčení veřejnosti o zkorumpovanosti jednotlivých institucí. Co z dat pro Českou republiku vyčteme? Češi považují za nejvíce zkorumpované politické strany (73 % věří, že jsou zkorumpované či velmi zkorumpované), hned v závěsu za nimi jsou úředníci a veřejní představitelé (71 %). Naopak nejmenší nedůvěru mají ateističtí a apatičtí Češi v církve (17 %) a neziskovkám (20 %). Uplácení v posledních 12 měsících přiznalo 15 % Čechů v případě zdravotnictví a 13 % v případě jednání s úředníky vydávající povolení a registrace (Registry & Permit services – přeložte si to jak chcete). 

U bratrů Slováků je situace jiná. Za nejzkorumpovanější sektor považují soudnictví, kterému nevěří 69 % lidí (u nás 52 %). Dále je u východních sousedů považována za velmi problematická situace u veřejných představitelů a úředníků (66 %) u politických stran (64 %). Slováci mají nejméně špatný vztah k neziskovkám (26 %) a armádě (30 %). Uplácení lékařů přiznalo 28 % lidí a podobně si pomohlo opět u povolení a registrací 19 %. Slováci i ve všech dalších 6 sledovaných kategoriích přiznávali uplácení častěji než Češi.

Největší rozdíly v procentních bodech byly u armády. Kdy Slováci jsou podezřívaví ve 30 %, zatímco Češi v 47 %. Obrácená situace je ve zdravotnictví. To považuje za zkorumpované 63 % Slováků a jen 43 % Čechů.

Česká republika se ve své nedůvěře v politické strany
může hrdě zařadit mezi většinu vyspělých zemí (zdroj
Zato Slováci jsou stále mentálně hluboko na Východě
Závěr

Pokud vám někdo řekne, že má Česko vážný problém s korupcí, nelze nad tím jen jednoduše mávnout rukou. Na druhou stranu, pokud bychom se podívali na statistiky přiznaných úplatků a domněnek o zkorumpovanosti ostatních získáme trošku lepší obrázek. Na Slovinsko či Estonsko, se kterými bychom se měli měřit, nemáme. Ale třeba Lotyšsko a Litva, které s námi okupují podobné pozice v Indexu vnímání korupce podávají viditelně horší výkony.